Ves je položená 3 km ssv. od Cebivi nad údolím potoka Hadovky. Bezemín prozrazuje komín cihelny stojící při okraji hliníku.

První zmínky o vsi se vztahují k r. 1115, kdy věnoval polovinu vsi klášteru v Kladrubech jistý Přestan. R. 1380 prodala Bona z Bezemína celý svůj zdejší majetek Lvíkovi z Rochlova. Nedlouho poté získali celou ves Gutštejnové. V r. 1460 je Bezemín zmiňován mezi vesnicemi, které Jetfich z Gutštejna zapsal jako věno své manželce Elišce ze Schönwaldu. Z tohoto roku pochází také první vzácná zpráva o počtu a jménech obyvatel vsi, v níž tehdy žilo 5 hospodářů se svými rodinami. V r. 1549 prodal Viktorin z Gutštejna hrad s panstvím obsahujícím i Bezemín Hanuši Elpognarovi, který jej připojil k  Bezdružicím, při nichž zůstal až do konce feudalismu.

V r. 1566 zde urbář uvádí 7 hospodářů. Podle berní ruly z r. 1654 zde žilo 8 poddanských rodin. V r. 1752 je tu zmiňováno 12 hospodářů. U vsi je uveden mlynář na mlýně se stoupou a olejnou. R. 1838 se ves skládala ze 17 usedlostí a měla 102 obyvatel. Tehdy zde již pracovala vrchnostenská cihelna. R.1930 měla ves 30 usedlostí a 156 obyvatel a r. 1991 zde stálo 10 domů. v nichž žilo 19 obyvatel.

K archeologickým lokalitám kraje náleží bezemínské hradiště (464,9 m), které leží při sv. okraji katastru. Hradiště mezi Gutštejnem a Šipínem pochází ze střední doby hradištní. Fortifikace, která plnila sídelní funkci v 9. stol. našeho letopočtu, byla opevněna valem. Opevnění zaujímá plochu 3,8 ha. V minulosti bylo hradiště situováno na okraji území kmene Lučanů. Nedaleko romantického ostrohu se nachází pohřebiště se 45 mohylami.

Existenci hradiště ukončil podle archeologických výzkumů požár. Z hradiště se otevírají překrásné výhledy na Šipín a do údolí Hadovky se zříceninami hradu Gutštejna.

Dnes patří Bezemín správně pod obec Cebiv.