Nejstarší památkou v obci je smírčí kříž.Historie Konstantinových lázní se začíná psát již od 16. století, kdy jsou první zmínky o místě s názvem Smerdaken, Na Smraďáku nebo později Am Stinker. Jde o místo západně od Nové vsi, kam se chodili místní sedláci osvěžovat a mnozí poznali i léčivé účinky podivně zbarvené a páchnoucí vody. Mapa Josefovského vojenského mapování z roku 1766 neukazuje ale na místě dnešní obce pouze pastviny.

Zájem o využití sirného pramene projevil okolo roku 1790 až kníže Konstantin Dominik Löwenstein, který se marně snažil naléz v blízkosti použitelné nerosty. Po neúspěchu při hledání si však nechal u znalců minerálních vod dr. Nehra z Mariánských Lázní a profesora Wirabela z Wertheimu posoudit vzorky vody z pramene a na základě jejich dobrozdání chtěl vykoupit pozemky a založit zde lázně. Pozemky však vlastnili sedláci z Nové Vsi, kteří v roce 1803 vystavěli u pramene malou dřevěnou boudu a mezi léty 1812 - 1819 vybudovali patrovou budovu s mansardovou střechou, která disponovala 22 pokoji, jídelnou a pěti lázeňskými kabinami. Později tato budova dostala název Staré Lázně. Pozemky s lázněmi odkoupil od Novoveských sedláků až Konstantinův syn Karel Löwenstein dne 29.5.1837. Provoz lázní byl pro Löwensteiny prestižní, ale ztrátovou záležitostí, a proto lázně v roce 1872 prodávají.

Majitelem se stává plzeňská společnost v čele s poslancem říšského sněmu JUDr. Franzem Pankratzem,majitelem uhelných dolů v okolí Nýřan. Do jeho smrti v roce 1900 byl vybudován lázeňský dům Curhaus, jehož část je stále součástí léčebného domu Prusík. Byla vybudována také kolonáda s přístupem k pitným pramenům. Pozornost věnoval Pankratz také parku okolo Curhausu. V roce 1890 nechala Pankratzova manželka Sofie vybudovat kapli, zasvěcenou Panně Marii Lurdské, která je dodnes v provozu.Do roku 1900 vedl Lázně po odborné stránce MUDr. R. J. Dlauhy. Léčila se zde padoucnice, revmatismus a chudokrevnost. Po smrti Franze Pankratze se vedení lázní ujímá jeho syn Otmar. Odborné vedení přechází na Pankratzova zetě dr. Eduarda Lenze, kterýse stává v roce 1905 majitelem lázní. V roce 1913 tentýž prodává lázně společnosti plánských podnikatelů. Rozvoj lázní ovlivnilo v roce 1901 zavedení lokálky Pňovany - Bezdružice. To bylo popudem k velké stavební a investiční činnosti.V roce 1924 se Konstantinovy Lázně staly samostatnou obcí, položenou na vlastním katastrálním území a v roce 1928 byly úředně uznány za lázeňské léčebné místo. V obci žilo v roce 1930 483 Němců a 14 Čechů a bylo zde 95 domů. V období II. světové války se Konstantinovy Lázně, ležící v Sudetech, staly součástí Velkoněmecké říše a správu lázní převzal okresní úřad v Teplé. V roce 1943 byly lázně uzavřeny a stal se z nich vojenský lazaret. Američané vstoupili do obce 6. května 1945 a zřídili zde průchozí tábor pro propouštění zajatých německých vojáků. V roce 1950 je vedeno 530 stálých obyvatel a 110 domů, v roce 1991 pak 701 stálých obyvatel a 142 popisných čísel.Dnes jsou lázně ve vlastnictví společnosti Léčebné lázně Konstantinovy Lázně a.s. Léčba je zaměřena na léčbu chorob kardiovaskulárního systému.

Informace o činnosti obecního úřadu je možno nalézt na oficiálních stránkách obce

Kontakt:

E-mail:obec@konst-lazne.cz

Tel.: 374 62 54 24

Pod obec Konstantionvy Lázně správně spadají následující vsi a sídla:

Okrouhlé Hradiště, Dlouhé Hradiště, Nová Ves, Poloučany, Šipín, Daňkov, Potín, Břetislav.

Komentáře návštevníků

Dobré Dobré a přehledné informace, diky
Autor: terra.jitprka@g mail.com - 29.03.2010 10:57:07

Dobré Dobré a přehledné informace, diky
Autor: terra.jitprka@g mail.com - 29.03.2010 10:57:07