Baptisté - několik otázek a odpovědí.

Často se s tímto slovem (názvem) nesetkáváme. Pokud, tak většinou ve spojení s náboženstvím (křesťanstvím), církví. Poměrně známé je též spojování baptistů s Amerikou. Možná si někdo v této souvislosti vybaví jméno černošského kazatele Martina Luthera Kinga, známého vůdce hnutí za práva černochů v 60. letech minulého století. Na co bych se asi zeptal já, kdybych o tomto slově a baptistech nic nevěděl, co by mi vrtalo hlavou?

Jaký je význam slova?

Používá se především v souvislostech s křesťany a biblí, konkrétně s její druhou částí, kterou je Nový zákon. Nejstarší známé znění Nového zákona je sepsáno v řečtině. Řecké sloveso baptizó, baptizei znamená ponořuji, ponořit a je použito především v souvislosti s “náboženským úkonem“ v češtině známým jako křest. Označuje tedy křest ponořením do vody. Tak byl v prvním období církve skutečně prováděn a to u těch, kteří se sami k tomuto kroku rozhodli. Baptisté jsou tedy křesťané, kteří mají ve svém “znaku“ křest ponořením na základě osobního rozhodnutí víry. Nutno poznamenat, že název si toto společenství nezvolilo samo. Postaralo se o to (jako ostatně i v jiných případech) okolí. Použilo jeden z prvků, kterým se společenství vyznačovalo, k pojmenování celého hnutí.

Malé podotknutí k tomu: někdy se z neznalosti výše uvedeného, objeví pozměněné slovo „babtisté“. Zcela určitě to není správně.

Kde a kdy se objevili na scéně?

V době reformace začátkem roku 1521 se ve Švýcarsku okolo reformátora Zwingliho soustřeďovala řada lidí ovlivněných reformním hnutím. Radikální skupina přistoupila k praxi prvotní církve v otázce křtu, kdy víra je záležitostí osobního rozhodnutí a to nemůže udělat nemluvně. Křest následuje až poté. Z toho vyplynul zamítavý postoj ke křtu nemluvňat a nový křest dospělých (tehdy byl neodmyslitelným křest dětí po narození). Začalo se jim říkat anabaptisté. Brzy se stali nežádoucími a vzápětí pronásledovanými. Větší množství se jich proto dostalo i na Moravu a do dějin Českých zemí se zapsali jako novokřtěnci nebo pro některé habáni. Hnutí se rozšířilo také do zemí severního Německa a do Holandska. Počátek baptistů (jak jsou známi dnes) je v Anglii a datuje se do roku 1609, kdy vznikla malá církev (sbor) z hnutí křesťanů mimo rámec tehdejší oficiální církve. Někteří z nich se dostali do styku s holandskými anabaptisty. Hnutí v Anglii pozvolna rostlo a mimo jiné i z jeho řad byli první přestěhovalci do severní Ameriky po roce 1620. Tím byly dány podmínky k zakotvení baptismu v této zemi. Během dalšího období se hnutí šířilo i do mnoha jiných zemí Evropy, Asie, Afriky.

Kde se vzali ve zdejších končinách?

Všeobecně vzato, v rámci osídlování pohraničí po 2. světové válce. V historii Českých zemí je kapitola, která hovoří o nuceném odchodu (vyhnanství) nekatolíků v době pobělohorské. Vyhánění se v 2. polovině 17. stol. přeměnilo na odchody a útěky za hranice a to především do Saska, Lužice, Slezska, přetrvávající bezmála do vydání tolerančního patentu r. 1781. Za hranicemi se exulanti snažili držet pohromadě z důvodů jazykových, náboženských, příbuzenských. Vytvořili celou řadu českých vesnic se sbory protestantského vyznání, které přetrvaly až do 20. století. Někteří přijali důrazy šířícího se baptistického hnutí (výrazně se projevilo zvláště od poloviny 19. stol.) a vytvořili sbory baptistické. Tak tomu bylo i na území dnešního Polska v Zelowě poblíž Lodže a v Čermíně poblíž Wroclavi. Po válce bylo umožněno potomkům exulantů vrátit se do Československa. Zde považovali jako samozřejmost pokračování svého duchovního života v obnovených sborech. Hojné osídlení exulanty bylo mimo jiné i na Bezdružicku, Tepelsku a Stříbrsku. Převážně se hlásili k evangelické církvi reformované, menším dílem k baptistům. V Československu už ale v této době existovaly také baptistické sbory, které měly místní původ.

Patří ke křesťanům, nebo je to nějaká sekta?

Stručně lze říci toto: ne sekta, ale jedna z denominací protestantských církví. Ne všude jsou uznáváni státním zřízením jako církev jako je tomu u nás, ale rozšířeni jsou ve většině států, někde méně jinde více. Velmi často je možné na baptistické sbory narazit kromě Severní Ameriky v zemích bývalého Sovětského svazu, v Jižní Koreji, v řadě států Afriky, v Austrálii a dalších. Sám jsem měl možnost navštívit např. palestinský sbor v Betlémě.

Jaká je jejich organizace?

Baptisté vytváří samostatná společenství zvané sbory, spravované kazatelem sboru a staršovstvem. Staršovstvo i kazatel jsou voleni členy sboru. Tento způsob zřízení a správy se nazývá kongregační. Obvykle se sbory sdružují na základě společných stanov (ústavy) do větších celků při zachování naprosté samostatnosti jednotlivých sborů. U nás je takovým sdružením Bratrská jednota baptistů (zkratka BJB). Název byl zvolen s vědomým odkazem na Jednotu bratrskou, výraznou menšinovou církev Českých zemí v době předbělohorské a jednoho z jejích duchovních zakladatelů Petra Chelčického, současníka Mistra Jana Husa.

Co na závěr?

V tomto článku nehledejte vyčerpávající zdroj informací, pouze základní nasměrování. Další informace je možné získat v místním baptistickém sboru v budově bývalého kina v Konstantinových Lázních u nádraží, kam je každý zván nebo na internetu (např. www.bjbtepla.estranky.cz, www.bjb.cz ).

RJM